upoutat

Czech

Etymology

From u- +‎ poutat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupou̯tat]

Verb

upoutat pf (imperfective upoutávat)

1. to captivate, engage, enthrall
2. to fasten, to tie, to bind

Conjugation

Conjugation

Infinitive	upoutat, upoutati	Active adjective	upoutavší
Verbal noun	upoutání	Passive adjective	upoutaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	upoutám	upoutáme	—	upoutejme
2nd person	upoutáš	upoutáte	upoutej	upoutejte
3rd person	upoutá	upoutají	—	—

The verb upoutat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	upoutal	upoutali	upoután	upoutáni
masculine inanimate		upoutaly		upoutány
feminine	upoutala		upoutána
neuter	upoutalo	upoutala	upoutáno	upoutána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	upoutav
feminine + neuter singular	—	upoutavši
plural	—	upoutavše

Related terms

• poutat
• upoutaný
• upoutávka f

 

Further reading

• upoutati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• upoutati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• upoutat in Internetová jazyková příručka