usvědčit

CzechEdit

EtymologyEdit

From u- +‎ svědčit.

PronunciationEdit

VerbEdit

usvědčit pf

  1. to convict

ConjugationEdit

Derived termsEdit

Further readingEdit

  • usvědčiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • usvědčiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • usvědčit in Internetová jazyková příručka