utěsňovat

Czech

Etymology

From u- +‎ těsný +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈucɛsɲovat]

Verb

utěsňovat impf (perfective utěsnit)

1. to caulk, to pack, to seal

Conjugation

Conjugation

Infinitive	utěsňovat, utěsňovati	Active adjective	utěsňující
Verbal noun	utěsňování	Passive adjective	utěsňovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	utěsňuji, utěsňuju (coll.)	utěsňujeme	—	utěsňujme
2nd person	utěsňuješ	utěsňujete	utěsňuj	utěsňujte
3rd person	utěsňuje	utěsňují, utěsňujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive utěsňovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	utěsňoval	utěsňovali	utěsňován	utěsňováni
masculine inanimate		utěsňovaly		utěsňovány
feminine	utěsňovala		utěsňována
neuter	utěsňovalo	utěsňovala	utěsňováno	utěsňována

Transgressives	present	past
masculine singular	utěsňuje	—
feminine + neuter singular	utěsňujíc	—
plural	utěsňujíce	—

Derived terms

• utěsňování

 

Further reading

• utěsňovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• utěsňovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• utěsňovat in Internetová jazyková příručka