výčitka

Czech

Etymology

From vyčítat +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːt͡ʃɪtka]

Noun

výčitka f

1. reproach, reproof

   Synonym: výtka

   zahrnout výčitkami ― to shower with reproaches

   výčitky svědomí ― twinges of conscience; remorse

Declension

Declension of výčitka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	výčitka	výčitky
genitive	výčitky	výčitek
dative	výčitce	výčitkám
accusative	výčitku	výčitky
vocative	výčitko	výčitky
locative	výčitce	výčitkách
instrumental	výčitkou	výčitkami

Related terms

• vyčítat

 

Further reading

• výčitka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výčitka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výčitka in Internetová jazyková příručka