výročí

Czech

Etymology

From vý- +‎ rok +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːrot͡ʃiː]

Noun

výročí n

1. anniversary

Declension

Declension of výročí (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	výročí	výročí
genitive	výročí	výročí
dative	výročí	výročím
accusative	výročí	výročí
vocative	výročí	výročí
locative	výročí	výročích
instrumental	výročím	výročími

Derived terms

• výroční

 

Further reading

• výročí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výročí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výročí in Internetová jazyková příručka