věděti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *věděti, from Proto-Balto-Slavic *waid-, *waistei, from Proto-Indo-European *wóyde (“to know”), perfect of *weyd- (“to see, to know”).

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋi̯ɛɟi̯ɛci/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈvjɛɟɛci/

Verb

věděti impf

to know

Conjugation

Conjugation of věděti (irregular)

infinitive	supine	verbal noun
věděti	vědět	věděnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vědě, viem	vievě (-va)	vieme (-my)	–	vězvě (-va)	vězme (-my)
2nd person	vieš	vieta	viete	věz	vězta	vězte
3rd person	vie	vieta	vědie	věz	vězta	vězte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	věděch	věděchově (-va)	věděchom (-me/-my)	vědiech	vědiechově (-va)	vědiechom (-me/-my)
2nd person	vědě	věděsta (-šta)	věděste (-šte)	vědieše	vědiešta (-sta)	vědiešte (-ste)
3rd person	vědě	věděsta (-šta)	věděchu	vědieše	vědiešta (-sta)	vědiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	věděl	věděla	věděli	věděn, vědien	věděna, vědiena	věděni, vědieni
Feminine	věděla	věděle	věděly	věděna, vědiena	věděně, vědieně	věděny, vědieny
Neuter	vědělo	věděle	věděla	věděno, vědieno	věděně, vědieně	věděna, vědiena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	věda	vědúce		věděv	věděvše
Feminine	vědúci			věděvši
Neuter	věda, vědúci			věděv, věděvši

Note: This table shows the most common forms of věděti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

Descendants

Czech: vědět
- Bohemian (Chod dialect): vedět

Further reading

Jan Gebauer (1903–1916) “věděti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=věděti&oldid=79326608"