vryp

Czech

Etymology

Deverbal from vrýpat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvrɪp]
• Hyphenation: vryp

Noun

vryp m inan

1. scratch, nick, incision, cut

   Zkoumal oba reliefy pozorně, pečlivě sleduje každý vryp do kamene. ― He was observing both relieves while watching each scratch on the stone.

Declension

Declension of vryp (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vryp	vrypy
genitive	vrypu	vrypů
dative	vrypu	vrypům
accusative	vryp	vrypy
vocative	vrype	vrypy
locative	vrypu	vrypech
instrumental	vrypem	vrypy

Related terms

• ryp m
• rýpat
• rýpnout

 

Further reading

• vryp in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vryp in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vryp in Internetová jazyková příručka