vykálet
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
vykálet pf (imperfective kálet)
- to defecate (expel feces from one's bowels)
- Synonyms: vysrat, vykadit, vykakat, položit kabel
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vykálet, vykáleti | Active adjective | vykálevší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vykálení | Passive adjective | vykálený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vykálím | vykálíme | — | vykálejme |
| 2nd person | vykálíš | vykálíte | vykálej | vykálejte |
| 3rd person | vykálí | vykálejí, vykálí | — | — |
| The verb vykálet does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vykálel | vykáleli | vykálen | vykáleni |
| masculine inanimate | vykálely | vykáleny | ||
| feminine | vykálela | vykálena | ||
| neuter | vykálelo | vykálela | vykáleno | vykálena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vykálev |
| feminine + neuter singular | — | vykálevši |
| plural | — | vykálevše |
Further reading edit
- vykáleti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vykáleti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vykálet in Internetová jazyková příručka