vykadit

Czech

Etymology

From vy- +‎ kadit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkaɟɪt]

Verb

vykadit pf (imperfective kadit)

1. (informal, transitive) to defecate

   Synonym: vykálet

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vykadit, vykaditi	Active adjective	vykadivší
Verbal noun	vykadění	Passive adjective	vykaděný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vykadím	vykadíme	—	vykaďme
2nd person	vykadíš	vykadíte	vykaď	vykaďte
3rd person	vykadí	vykadí	—	—

The verb vykadit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vykadil	vykadili	vykaděn	vykaděni
masculine inanimate		vykadily		vykaděny
feminine	vykadila		vykaděna
neuter	vykadilo	vykadila	vykaděno	vykaděna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vykadiv
feminine + neuter singular	—	vykadivši
plural	—	vykadivše

Further reading

• “vykaditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vykaditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989