vykastrovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
vykastrovat pf (imperfective kastrovat)
- to castrate
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vykastrovat, vykastrovati | Active adjective | vykastrovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vykastrování | Passive adjective | vykastrovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vykastruji, vykastruju (coll.) |
vykastrujeme | — | vykastrujme |
| 2nd person | vykastruješ | vykastrujete | vykastruj | vykastrujte |
| 3rd person | vykastruje | vykastrují, vykastrujou (coll.) |
— | — |
| The verb vykastrovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vykastroval | vykastrovali | vykastrován | vykastrováni |
| masculine inanimate | vykastrovaly | vykastrovány | ||
| feminine | vykastrovala | vykastrována | ||
| neuter | vykastrovalo | vykastrovala | vykastrováno | vykastrována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vykastrovav |
| feminine + neuter singular | — | vykastrovavši |
| plural | — | vykastrovavše |
Further reading edit
- vykastrovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vykastrovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vykastrovat in Internetová jazyková příručka