Etymology
edit
From vy- + mluvit. Compare Polish wymówić.
Pronunciation
edit
vymluvit pf (imperfective vymlouvat)
- to talk someone out of something, to dissuade
- (reflexive with se) to make an excuse
Conjugation
edit
Conjugation
The verb vymluvit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Further reading
edit
- vymluviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vymluviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vymluvit in Internetová jazyková příručka