vypozorovat
Czech
editEtymology
editPronunciation
editVerb
editvypozorovat pf
- to find out (by observation), to discover, to waylay
- Synonyms: vysondovat, vycítit
Conjugation
editConjugation
| Infinitive | vypozorovat, vypozorovati | Active adjective | vypozorující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vypozorování | Passive adjective | vypozorovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vypozoruji, vypozoruju (coll.) |
vypozorujeme | — | vypozorujme |
| 2nd person | vypozoruješ | vypozorujete | vypozoruj | vypozorujte |
| 3rd person | vypozoruje | vypozorují, vypozorujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vypozorovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vypozoroval | vypozorovali | vypozorován | vypozorováni |
| masculine inanimate | vypozorovaly | vypozorovány | ||
| feminine | vypozorovala | vypozorována | ||
| neuter | vypozorovalo | vypozorovala | vypozorováno | vypozorována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vypozoruje | — |
| feminine + neuter singular | vypozorujíc | — |
| plural | vypozorujíce | — |
Derived terms
editFurther reading
edit- vypozorovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vypozorovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vypozorovat in Internetová jazyková příručka