vyznávat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
vyznávat impf (perfective vyznat)
- imperfective form of vyznat
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vyznávat, vyznávati | Active adjective | vyznávající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyznávání | Passive adjective | vyznávaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyznávám | vyznáváme | — | vyznávejme |
| 2nd person | vyznáváš | vyznáváte | vyznávej | vyznávejte |
| 3rd person | vyznává | vyznávají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyznávat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyznával | vyznávali | vyznáván | vyznáváni |
| masculine inanimate | vyznávaly | vyznávány | ||
| feminine | vyznávala | vyznávána | ||
| neuter | vyznávalo | vyznávala | vyznáváno | vyznávána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vyznávaje | — |
| feminine + neuter singular | vyznávajíc | — |
| plural | vyznávajíce | — |