zapříčinit

Czech

Etymology

From za- +‎ příčina +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzapr̝̊iːt͡ʃɪɲɪt]

Verb

zapříčinit pf

1. to cause

   Synonym: způsobit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zapříčinit, zapříčiniti	Active adjective	zapříčinivší
Verbal noun	zapříčinění	Passive adjective	zapříčiněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zapříčiním	zapříčiníme	—	zapříčiňme
2nd person	zapříčiníš	zapříčiníte	zapříčiň	zapříčiňte
3rd person	zapříčiní	zapříčiní	—	—

The verb zapříčinit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zapříčinil	zapříčinili	zapříčiněn	zapříčiněni
masculine inanimate		zapříčinily		zapříčiněny
feminine	zapříčinila		zapříčiněna
neuter	zapříčinilo	zapříčinila	zapříčiněno	zapříčiněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zapříčiniv
feminine + neuter singular	—	zapříčinivši
plural	—	zapříčinivše

Further reading

• zapříčiniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zapříčiniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zapříčinit in Internetová jazyková příručka