zarmoucený

Czech

Etymology

From zarmoutit +‎ -ený.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzarmou̯t͡sɛniː]

Adjective

zarmoucený

1. sad, sorrowful

   Synonyms: smutný, nešťastný

   Antonym: šťastný

Declension

Declension of zarmoucený (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	zarmoucený		zarmoucená	zarmoucené
genitive	zarmouceného		zarmoucené	zarmouceného
dative	zarmoucenému		zarmoucené	zarmoucenému
accusative	zarmouceného	zarmoucený	zarmoucenou	zarmoucené
locative	zarmouceném		zarmoucené	zarmouceném
instrumental	zarmouceným		zarmoucenou	zarmouceným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	zarmoucení	zarmoucené		zarmoucená
genitive	zarmoucených
dative	zarmouceným
accusative	zarmoucené			zarmoucená
locative	zarmoucených
instrumental	zarmoucenými

Related terms

• zarmoutit
• zármutek

 

Further reading

• zarmoucený in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zarmoucený in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zarmoucený in Internetová jazyková příručka