zdanit

Czech

Etymology

From z- +‎ danit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzdaɲɪt]

Verb

zdanit pf (imperfective danit)

1. to tax

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zdanit, zdaniti	Active adjective	zdanivší
Verbal noun	zdanění	Passive adjective	zdaněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zdaním	zdaníme	—	zdaňme
2nd person	zdaníš	zdaníte	zdaň	zdaňte
3rd person	zdaní	zdaní	—	—

The verb zdanit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zdanil	zdanili	zdaněn	zdaněni
masculine inanimate		zdanily		zdaněny
feminine	zdanila		zdaněna
neuter	zdanilo	zdanila	zdaněno	zdaněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zdaniv
feminine + neuter singular	—	zdanivši
plural	—	zdanivše

Related terms

• zdaňovat

 

Further reading

• zdaniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zdaniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zdanit in Internetová jazyková příručka