znejistit

Czech

Etymology

From zne- +‎ jistý +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛjɪscɪt]

Verb

znejistit pf (imperfective znejisťovat)

1. to make sb uncertain
2. to shake sb's confidence

Conjugation

Conjugation

Infinitive	znejistit, znejistiti	Active adjective	znejistivší
Verbal noun	znejistění	Passive adjective	znejistěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	znejistím	znejistíme	—	znejistěme
2nd person	znejistíš	znejistíte	znejisti	znejistěte
3rd person	znejistí	znejistí	—	—

The verb znejistit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	znejistil	znejistili	znejistěn	znejistěni
masculine inanimate		znejistily		znejistěny
feminine	znejistila		znejistěna
neuter	znejistilo	znejistila	znejistěno	znejistěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	znejistiv
feminine + neuter singular	—	znejistivši
plural	—	znejistivše

Derived terms

• znejistělý
• znejistění
• znejistěný
• znejistět

 

Further reading

• “znejistiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “znejistiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znejistit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)