zošklivit

Czech

Etymology

From z- +‎ ošklivý +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzoʃklɪvɪt]

Verb

zošklivit pf

1. to make somebody loathe sth

   Antonym: zkrášlit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zošklivit, zoškliviti	Active adjective	zošklivivší
Verbal noun	zošklivení	Passive adjective	zošklivený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zošklivím	zošklivíme	—	zošklivme
2nd person	zošklivíš	zošklivíte	zoškliv	zošklivte
3rd person	zoškliví	zoškliví	—	—

The verb zošklivit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zošklivil	zošklivili	zoškliven	zoškliveni
masculine inanimate		zošklivily		zoškliveny
feminine	zošklivila		zošklivena
neuter	zošklivilo	zošklivila	zoškliveno	zošklivena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zoškliviv
feminine + neuter singular	—	zošklivivši
plural	—	zošklivivše

Further reading

• zoškliviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zoškliviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zošklivit in Internetová jazyková příručka