zpozorovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zpozorovat pf (imperfective pozorovat)
- to observe, to notice, to catch sight of
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zpozorovat, zpozorovati | Active adjective | zpozorovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zpozorování | Passive adjective | zpozorovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zpozoruji, zpozoruju (coll.) |
zpozorujeme | — | zpozorujme |
| 2nd person | zpozoruješ | zpozorujete | zpozoruj | zpozorujte |
| 3rd person | zpozoruje | zpozorují, zpozorujou (coll.) |
— | — |
| The verb zpozorovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zpozoroval | zpozorovali | zpozorován | zpozorováni |
| masculine inanimate | zpozorovaly | zpozorovány | ||
| feminine | zpozorovala | zpozorována | ||
| neuter | zpozorovalo | zpozorovala | zpozorováno | zpozorována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zpozorovav |
| feminine + neuter singular | — | zpozorovavši |
| plural | — | zpozorovavše |
Derived terms edit
Further reading edit
- zpozorovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zpozorovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zpozorovat in Internetová jazyková příručka