zvrhnout

Czech

Etymology

From z- +‎ vrhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvr̩ɦnou̯t]

Verb

zvrhnout pf

1. to upset, to knock over

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zvrhnout, zvrhnouti	Active adjective	zvrhnuvší
Verbal noun	zvržení	Passive adjective	zvržený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zvrhnu	zvrhneme	—	zvrhněme
2nd person	zvrhneš	zvrhnete	zvrhni	zvrhněte
3rd person	zvrhne	zvrhnou	—	—

The verb zvrhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zvrhl	zvrhli	zvržen	zvrženi
masculine inanimate		zvrhly		zvrženy
feminine	zvrhla		zvržena
neuter	zvrhlo	zvrhla	zvrženo	zvržena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zvrhnuv
feminine + neuter singular	—	zvrhnuvši
plural	—	zvrhnuvše

Further reading

• zvrhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zvrhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zvrhnout in Internetová jazyková příručka