čarovat

See also: čárovat and čarovať

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čarovati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃarovat]

Verb

čarovat impf

1. to do magic, cast spells, conjure

Conjugation

Conjugation

Infinitive	čarovat, čarovati	Active adjective	čarující
Verbal noun	čarování	Passive adjective	čarovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	čaruji, čaruju (coll.)	čarujeme	—	čarujme
2nd person	čaruješ	čarujete	čaruj	čarujte
3rd person	čaruje	čarují, čarujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive čarovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	čaroval	čarovali	čarován	čarováni
masculine inanimate		čarovaly		čarovány
feminine	čarovala		čarována
neuter	čarovalo	čarovala	čarováno	čarována

Transgressives	present	past
masculine singular	čaruje	—
feminine + neuter singular	čarujíc	—
plural	čarujíce	—

Derived terms

• čaroděj
• čarodějka
• čarodějnice
• čarodějný
• čarovný
• odčarovat
• přičarovat
• rozčarovat
• učarovat
• vyčarovat
• začarovat

 

Related terms

• čáry

 

See also

• kouzlit

Further reading

• “čarovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “čarovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čarovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)