čaroděj

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čarodějь. By surface analysis, čáry +‎ -o- +‎ dít

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃaroɟɛj]

Noun

čaroděj m anim (feminine čarodějka, čarodějnice)

1. wizard, sorcerer

Declension

Declension of čaroděj (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	čaroděj	čarodějové
genitive	čaroděje	čarodějů
dative	čarodějovi, čaroději	čarodějům
accusative	čaroděje	čaroděje
vocative	čaroději	čarodějové
locative	čarodějovi, čaroději	čarodějích
instrumental	čarodějem	čaroději

Derived terms

• čarodějnice f
• čarodějný

 

Related terms

• čarovat

 

See also

• kouzelník m
• mág m

Further reading

• čaroděj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čaroděj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čaroděj in Internetová jazyková příručka