See also: duty

Czech

edit

Etymology

edit

Originally a past participle of dout (to blow), i.e. “blown”, meaning “empty inside”.[1][2] Dout is Panslavic, probably merged from Proto-Slavic *dǫti (from Proto-Indo-European *dʰemH-) and Proto-Slavic *duti (from Proto-Indo-European *dʰew-).[3][4]

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈdutiː]
  • Audio:(file)
  • Rhymes: -utiː

Adjective

edit

dutý (comparative dutější, superlative nejdutější, adverb dutě)

  1. hollow (having an empty space inside)
    Antonym: vypuklý m

Declension

edit

Derived terms

edit

References

edit
  1. ^ Jiří Rejzek (2007) “dutý”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda
  2. ^ Machek, Václav (1968) “dutý”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia
  3. ^ Jiří Rejzek (2007) “dout”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda
  4. ^ Machek, Václav (1968) “douti”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia

Further reading

edit
  • dutý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • dutý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • dutý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)