hledět

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hleděti, from Proto-Slavic *ględěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlɛɟɛt]

Verb

hledět impf (perfective pohledět)

1. to look
2. (reflexive with si) to mind, to heed

   Hleď si svého! ― Mind your own business!

Conjugation

Conjugation

Infinitive	hledět, hleděti	Active adjective	hledící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	hledím	hledíme	—	hleďme
2nd person	hledíš	hledíte	hleď	hleďte
3rd person	hledí	hledí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hledět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	hleděl	hleděli	—	—
masculine inanimate		hleděly		—
feminine	hleděla		—
neuter	hledělo	hleděla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	hledě	—
feminine + neuter singular	hledíc	—
plural	hledíce	—

Related terms

adverb

• vzhledem

 

nouns

• dalekohled
• dohled
• drobnohled
• hlediště
• hledí
• nadhled
• náhled
• ohled
• podhled
• pohled
• pohlednice
• přehled
• rozhled
• vhled
• výhled
• vzhled

 

verbs

• dohlédnout
• hledat
• ohlédnout
• pohledět
• přehlédnout
• rozhlédnout
• shlížet
• vyhlédnout
• vzhlédnout
• vzhlížet
• zahledět
• zahlédnout

 

Further reading

• “hleděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hleděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hledět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)