kelímek

Czech

Etymology

Borrowed from Polish kielimka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkɛliːmɛk]
• Rhymes: -iːmɛk

Noun

kelímek m inan

1. disposable cup

   papírový kelímek

   plastový kelímek

Declension

Declension of kelímek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	kelímek	kelímky
genitive	kelímku	kelímků
dative	kelímku	kelímkům
accusative	kelímek	kelímky
vocative	kelímku	kelímky
locative	kelímku	kelímcích
instrumental	kelímkem	kelímky

Further reading

• kelímek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kelímek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989