koneckonců

Czech

Etymology

From konec. Compare Polish koniec końców.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkonɛt͡skont͡suː]

Adverb

koneckonců

1. after all, ultimately

   Koneckonců je to pravda. ― It is the truth after all.

Related terms

• konec m

 

Further reading

• “koneckonců”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “koneckonců”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989