Open main menu

CzechEdit

EtymologyEdit

From Proto-Slavic *konьcь.

PronunciationEdit

  • IPA(key): /ˈkonɛt͡s/
  • (file)

NounEdit

konec m inan

  1. end (extreme part)
  2. (dated) end (purpose)
    • 1923, Zákon na ochranu republiky:
      Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku, kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,...
      (please add an English translation of this quote)

DeclensionEdit

AntonymsEdit

Related termsEdit

Further readingEdit


Serbo-CroatianEdit

EtymologyEdit

From Proto-Slavic *konьcь.

NounEdit

konec m (Cyrillic spelling конец)

  1. (Kajkavian) end
  2. (Kajkavian) thread

Related termsEdit


SloveneEdit

EtymologyEdit

From Proto-Slavic *konьcь.

PronunciationEdit

NounEdit

kónəc m inan

  1. end (extreme part)
  2. part
    Na drugem koncu sveta.
    On the other part of the world.
  3. tip (of one's tongue)

InflectionEdit

Masculine inan., soft o-stem
nom. sing. kônec
gen. sing. kônca
singular dual plural
nominative kônec kônca kônci
accusative kônec kônca kônce
genitive kônca kôncev kôncev
dative kôncu kôncema kôncem
locative kôncu kôncih kôncih
instrumental kôncem kôncema kônci

AntonymsEdit

Related termsEdit