Contents

CzechEdit

EtymologyEdit

From Proto-Slavic *konьcь.

PronunciationEdit

NounEdit

konec m

  1. end (extreme part)
  2. (dated) end (purpose)
    • 1923, ===External links===
  • konec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • konec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Zákon na ochranu republiky:

Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku, kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,...

DeclensionEdit

AntonymsEdit

Related termsEdit


Serbo-CroatianEdit

EtymologyEdit

From Proto-Slavic *konьcь.

NounEdit

konec m

  1. (Kajkavian) end
  2. (Kajkavian) thread

Related termsEdit


SloveneEdit

EtymologyEdit

From Proto-Slavic *konьcь.

PronunciationEdit

NounEdit

kônec m inan ‎(genitive kônca, nominative plural kônci)

  1. end (extreme part)
  2. part
    Na drugem koncu sveta.
    On the other part of the world.
  3. tip (of one's tongue)

DeclensionEdit

AntonymsEdit

Related termsEdit

Read in another language