kutálet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kotáleti, from Proto-Slavic *kotiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkutaːlɛt]

Verb

kutálet impf (perfective zakutálet)

1. (with accusative or instrumental object) to roll

   Synonyms: koulet, valit, převacet

   Vítr mu sebral klobouk a kutálel jím/jej po poli.

   The wind took his hat away and was rolling it around the field.

2. (reflexive with se) to roll, to wheel

   Brambory se kutálejí do sklepa.

   The potatoes are rolling down into the cellar.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kutálet, kutáleti	Active adjective	kutálející
Verbal noun	kutálení	Passive adjective	kutálený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kutálím	kutálíme	—	kutálejme
2nd person	kutálíš	kutálíte	kutálej	kutálejte
3rd person	kutálí	kutálejí, kutálí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kutálet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kutálel	kutáleli	kutálen	kutáleni
masculine inanimate		kutálely		kutáleny
feminine	kutálela		kutálena
neuter	kutálelo	kutálela	kutáleno	kutálena

Transgressives	present	past
masculine singular	kutáleje	—
feminine + neuter singular	kutálejíc	—
plural	kutálejíce	—

Related terms

• odkutálet
• přikutálet
• rozkutálet
• skutálet
• vykutálet
• zakutálet

 

Further reading

• kutáleti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kutáleti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kutálet in Internetová jazyková příručka