lomit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech lomiti, from Proto-Slavic *lomiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlomɪt]

Verb

lomit impf (perfective zlomit or dolomit)

1. (optics): to diffract
2. (mathematics): to divide

   Synonym: dělit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	lomit, lomiti	Active adjective	lomící
Verbal noun	lomení	Passive adjective	lomený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	lomím	lomíme	—	lomme
2nd person	lomíš	lomíte	lom	lomte
3rd person	lomí	lomí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive lomit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	lomil	lomili	lomen	lomeni
masculine inanimate		lomily		lomeny
feminine	lomila		lomena
neuter	lomilo	lomila	lomeno	lomena

Transgressives	present	past
masculine singular	lomě	—
feminine + neuter singular	lomíc	—
plural	lomíce	—

Derived terms

• dolomit
• lomit rukama
• lomítko
• ulomit

 

Related terms

• lom

 

Further reading

• lomiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• lomiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• lomit in Internetová jazyková příručka