napracovat

Czech

Etymology

From na- +‎ pracovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaprat͡sovat]

Verb

napracovat pf (imperfective napracovávat)

1. to make up for

   napracovat ztracený čas. ― to make up for lost time.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	napracovat, napracovati	Active adjective	napracovavší
Verbal noun	napracování	Passive adjective	napracovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	napracuji, napracuju (coll.)	napracujeme	—	napracujme
2nd person	napracuješ	napracujete	napracuj	napracujte
3rd person	napracuje	napracují, napracujou (coll.)	—	—

The verb napracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	napracoval	napracovali	napracován	napracováni
masculine inanimate		napracovaly		napracovány
feminine	napracovala		napracována
neuter	napracovalo	napracovala	napracováno	napracována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	napracovav
feminine + neuter singular	—	napracovavši
plural	—	napracovavše

Related terms

• napracování

 

Further reading

• “napracovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “napracovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989