nepřítel

Czech

Etymology

ne- +‎ přítel

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɛpr̝̊iːtɛl]
• Hyphenation: ne‧pří‧tel

Noun

nepřítel m anim (feminine nepřítelkyně or nepřítelka)

1. enemy, foe

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	nepřítel	nepřátelé
genitive	nepřítele	nepřátel
dative	nepříteli, nepřítelovi	nepřátelům
accusative	nepřítele	nepřátele
vocative	nepříteli	nepřátelé
locative	nepříteli, nepřítelovi	nepřátelích
instrumental	nepřítelem	nepřáteli

Antonyms

• přítel m

Derived terms

• nepřátelský
• veřejný nepřítel
• vnitřní nepřítel

Further reading

• nepřítel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nepřítel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989