obkličovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
obkličovat impf (perfective obklíčit)
- (transitive) to surround, to encircle, to enclose
- Synonyms: uzavírat, svírat, obstupovat
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | obkličovat, obkličovati | Active adjective | obkličující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | obkličování | Passive adjective | obkličovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | obkličuji, obkličuju (coll.) |
obkličujeme | — | obkličujme |
| 2nd person | obkličuješ | obkličujete | obkličuj | obkličujte |
| 3rd person | obkličuje | obkličují, obkličujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obkličovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | obkličoval | obkličovali | obkličován | obkličováni |
| masculine inanimate | obkličovaly | obkličovány | ||
| feminine | obkličovala | obkličována | ||
| neuter | obkličovalo | obkličovala | obkličováno | obkličována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | obkličuje | — |
| feminine + neuter singular | obkličujíc | — |
| plural | obkličujíce | — |
Derived terms edit
Further reading edit
- obkličovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- obkličovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989