obkličovat

Czech

Etymology

From obklíčit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopklɪt͡ʃovat]

Verb

obkličovat impf (perfective obklíčit)

1. (transitive) to surround, to encircle, to enclose

   Synonyms: uzavírat, svírat, obstupovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	obkličovat, obkličovati	Active adjective	obkličující
Verbal noun	obkličování	Passive adjective	obkličovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	obkličuji, obkličuju (coll.)	obkličujeme	—	obkličujme
2nd person	obkličuješ	obkličujete	obkličuj	obkličujte
3rd person	obkličuje	obkličují, obkličujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obkličovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	obkličoval	obkličovali	obkličován	obkličováni
masculine inanimate		obkličovaly		obkličovány
feminine	obkličovala		obkličována
neuter	obkličovalo	obkličovala	obkličováno	obkličována

Transgressives	present	past
masculine singular	obkličuje	—
feminine + neuter singular	obkličujíc	—
plural	obkličujíce	—

Derived terms

• obkličovací
• obkličovaný
• obkličování

 

Further reading

• “obkličovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “obkličovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989