oddělit

Czech

Etymology

From od- +‎ dělit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodɟɛlɪt]

Verb

oddělit pf (imperfective oddělovat)

1. (transitive) to separate

   Antonyms: neoddělit, sloučit, spojit

   Lékaři oddělili siamská dvojčata od sebe. ― The doctors separated the Siamese twins from each other.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	oddělit, odděliti	Active adjective	oddělivší
Verbal noun	oddělení	Passive adjective	oddělený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	oddělím	oddělíme	—	oddělme
2nd person	oddělíš	oddělíte	odděl	oddělte
3rd person	oddělí	oddělí	—	—

The verb oddělit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	oddělil	oddělili	oddělen	odděleni
masculine inanimate		oddělily		odděleny
feminine	oddělila		oddělena
neuter	oddělilo	oddělila	odděleno	oddělena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odděliv
feminine + neuter singular	—	oddělivši
plural	—	oddělivše

Derived terms

• odděleně
• oddělení n
• oddělený m
• oddělitelnost f
• oddělitelný

 

Further reading

• “odděliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “odděliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oddělit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)