okovat

Czech

Etymology

From o- +‎ kovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈokovat]
• Hyphenation: oko‧vat

Verb

okovat pf (imperfective okovávat)

1. to shoe (horse etc)
2. to stud, hobnail (sole of a boot or shoe)
3. to tip (walking stick)
4. to bind (with metal, eg a barrel)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	okovat, okovati	Active adjective	okovavší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	okovu, okovám	okoveme, okováme	—	okovejme
2nd person	okoveš, okováš	okovete, okováte	okovej	okovejte
3rd person	okove, oková	okovou, okovají	—	—

The verb okovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	okoval	okovali	okován	okováni
masculine inanimate		okovaly		okovány
feminine	okovala		okována
neuter	okovalo	okovala	okováno	okována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	okovav
feminine + neuter singular	—	okovavši
plural	—	okovavše

Further reading

• “okovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “okovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “okovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)