omezovat

Czech

Etymology

From omezit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈomɛzovat]

• Audio:

  (file)

Verb

omezovat impf (perfective omezit)

1. (transitive) to restrict, to limit
2. (reflexive with se) to restrict, to limit oneself to

Conjugation

Conjugation

Infinitive	omezovat, omezovati	Active adjective	omezující
Verbal noun	omezování	Passive adjective	omezovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	omezuji, omezuju (coll.)	omezujeme	—	omezujme
2nd person	omezuješ	omezujete	omezuj	omezujte
3rd person	omezuje	omezují, omezujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive omezovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	omezoval	omezovali	omezován	omezováni
masculine inanimate		omezovaly		omezovány
feminine	omezovala		omezována
neuter	omezovalo	omezovala	omezováno	omezována

Transgressives	present	past
masculine singular	omezuje	—
feminine + neuter singular	omezujíc	—
plural	omezujíce	—

Related terms

• omezovací
• omezovač
• omezovaný
• omezovatel
• omezování
• omezující

 

Further reading

• “omezovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “omezovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “omezovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)