osvědčení

Czech

Etymology

osvědčit +‎ -ení

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈosvjɛt͡ʃɛɲiː]

Noun

osvědčení n

1. verbal noun of osvědčit
2. certificate (a document containing a certified statement)

   Synonym: certifikát

See also

• vysvědčení

Further reading

• osvědčení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• osvědčení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• osvědčení in Internetová jazyková příručka