osvědčit

CzechEdit

EtymologyEdit

From o- +‎ svědčit.

PronunciationEdit

VerbEdit

osvědčit

  1. to certify
  2. (reflexive with se) to prove good or useful

ConjugationEdit

Derived termsEdit

Further readingEdit

  • osvědčiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • osvědčiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • osvědčit in Internetová jazyková příručka