Czech edit

Etymology edit

From o- +‎ taškařit.

Pronunciation edit

Verb edit

otaškařit pf

  1. (obsolete) to swindle, to bamboozle, to do
    • 1846, M. D. Rettigová, Koš: masopustní žert, Hradec Králové: Jan Host. Pospíšil, page 27:
      a že prý vás Tintíšek o celé jmění otaškařil, []
      (please add an English translation of this quotation)
    • 1856, Jakub Malý, tr. William Shakespeare, Veselé ženy Windsorské, in Dramatická díla Williama Shakespeara (1858), Act IV., Scene 5, page 74:
      právě ten chlap, který / pana Chuděru o ten řetěz ošidil, ho také o něj otaškařil.
      the very same man that / beguil’d Master Slender of his Chaine, cozon’d him of it. (First Folio, p. 56)
    • 1892, Karel Tůma, Z českých mlýnů, 4th edition, volume 4, page 250:
      Vždyť mne, kujón, otaškařil s hodinkami, ještě jsem mu na ně pětku dlužen.
      (please add an English translation of this quotation)
    • 1930, Bohumil Zahradník-Brodský, Hovory pralesa (Nové sebrané spisy; 67.; Souborné vydání, vol. 88.), V Praze: Českomoravské podniky tiskařské a nakladatelské, page 19:
      Jen pro sebe hrabou, jeden druhého, může-li, otaškaří, []
      (please add an English translation of this quotation)
    • a. 1999, Vlasta Javořická, Podemleté břehy (Akcent - Blok; 41), volume I, Anda Čepková, Třebíč: Akcent, →ISBN, page 153:
      Otaškařil nás," řekl hořce. „Co zbylo, sebral a své věřitele nechal na holičkách... [] "
      (please add an English translation of this quotation)

Conjugation edit

Related terms edit

Further reading edit

  • otaškařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • otaškařit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989