pánev

Czech

Etymology

Borrowed from German Pfanne, from Late Latin panna.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpaːnɛf]

Noun

pánev f

1. (cooking) frying pan
2. (anatomy) pelvis
3. (geomorphology) basin
4. (metallurgy) TODO

Declension

Declension of pánev (soft zero-ending feminine reducible)

	singular	plural
nominative	pánev	pánve
genitive	pánve	pánví
dative	pánvi	pánvím
accusative	pánev	pánve
vocative	pánvi	pánve
locative	pánvi	pánvích
instrumental	pánví	pánvemi

Derived terms

• pánevní
• pánvička f

 

Further reading

• pánev in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pánev in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pánev in Internetová jazyková příručka