parkovat

Czech

Etymology

From park +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈparkovat]

Verb

parkovat impf (perfective zaparkovat)

1. to park (a vehicle)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	parkovat, parkovati	Active adjective	parkující
Verbal noun	parkování	Passive adjective	parkovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	parkuji, parkuju (coll.)	parkujeme	—	parkujme
2nd person	parkuješ	parkujete	parkuj	parkujte
3rd person	parkuje	parkují, parkujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive parkovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	parkoval	parkovali	parkován	parkováni
masculine inanimate		parkovaly		parkovány
feminine	parkovala		parkována
neuter	parkovalo	parkovala	parkováno	parkována

Transgressives	present	past
masculine singular	parkuje	—
feminine + neuter singular	parkujíc	—
plural	parkujíce	—

Related terms

• parkoviště n

 

Further reading

• parkovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• parkovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• parkovat in Internetová jazyková příručka