zaparkovat

Czech

Etymology

From za- +‎ parkovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaparkovat]

Verb

zaparkovat pf (imperfective parkovat)

1. to park (bring to a halt)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zaparkovat, zaparkovati	Active adjective	zaparkovavší
Verbal noun	zaparkování	Passive adjective	zaparkovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zaparkuji, zaparkuju (coll.)	zaparkujeme	—	zaparkujme
2nd person	zaparkuješ	zaparkujete	zaparkuj	zaparkujte
3rd person	zaparkuje	zaparkují, zaparkujou (coll.)	—	—

The verb zaparkovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zaparkoval	zaparkovali	zaparkován	zaparkováni
masculine inanimate		zaparkovaly		zaparkovány
feminine	zaparkovala		zaparkována
neuter	zaparkovalo	zaparkovala	zaparkováno	zaparkována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zaparkovav
feminine + neuter singular	—	zaparkovavši
plural	—	zaparkovavše

Further reading

• zaparkovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zaparkovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zaparkovat in Internetová jazyková příručka