pobuřovat

Czech

Etymology

From pobouřit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpobur̝ovat]

Verb

pobuřovat impf (perfective pobouřit)

1. to incite, to rouse up, to stir up, to provoke

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pobuřovat, pobuřovati	Active adjective	pobuřující
Verbal noun	pobuřování	Passive adjective	pobuřovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pobuřuji, pobuřuju (coll.)	pobuřujeme	—	pobuřujme
2nd person	pobuřuješ	pobuřujete	pobuřuj	pobuřujte
3rd person	pobuřuje	pobuřují, pobuřujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pobuřovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pobuřoval	pobuřovali	pobuřován	pobuřováni
masculine inanimate		pobuřovaly		pobuřovány
feminine	pobuřovala		pobuřována
neuter	pobuřovalo	pobuřovala	pobuřováno	pobuřována

Transgressives	present	past
masculine singular	pobuřuje	—
feminine + neuter singular	pobuřujíc	—
plural	pobuřujíce	—

Related terms

• pobuřovaný
• pobuřovatel
• pobuřování
• pobuřovávat
• pobuřující

 

Further reading

• “pobuřovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “pobuřovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989