provinit

CzechEdit

EtymologyEdit

From pro- +‎ vinit.

PronunciationEdit

VerbEdit

provinit

  1. (reflexive, used with se) to be guilty of, to become guilty of

ConjugationEdit

Derived termsEdit

See alsoEdit

Further readingEdit

  • proviniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • proviniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989