See also: rănit

Czech

edit

Etymology

edit

Inherited from Old Czech raniti, from Proto-Slavic *raniti.

Pronunciation

edit

Verb

edit

ranit pf

  1. to hurt, wound (emotionally)

Conjugation

edit

Derived terms

edit
edit

Further reading

edit
  • raniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • raniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ranit in Internetová jazyková příručka