See also: robe, Robe, røbe, robé, and róbě

Czech

edit

Pronunciation

edit

Etymology 1

edit

Inherited from Old Czech robě, from Proto-Slavic *orbę, from Proto-Indo-European *h₃erbʰ- (orphan, child slave or servant).[1][2]

Noun

edit

robě n

  1. (literary) baby, small child [14th c.]
    Synonyms: nemluvně, děťátko
Declension
edit
Derived terms
edit

Etymology 2

edit

See the etymology of the corresponding lemma form.

Noun

edit

robě f

  1. dative/locative singular of roba

Verb

edit

robě

  1. present masculine singular transgressive of robit
    • 1991, Karel Čapek, “Betlém”, in O věcech obecných čili Zóon politikon[1], →ISBN:
      ...pracoval v drobném, trpělivě robě chlumy a rovinky, mírné řeky a zavřené obzory...
      (please add an English translation of this quotation)

References

edit
  1. ^ Rejzek, Jiří (2015) “robě”, in Český etymologický slovník (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 596
  2. ^ Rejzek, Jiří (2015) “rab”, in Český etymologický slovník (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 576

Further reading

edit
  • robě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • robě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • robě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Anagrams

edit

Old Czech

edit

Etymology

edit

Inherited from Proto-Slavic *orbę.

Pronunciation

edit
  • IPA(key): (13th CE) /ˈrobi̯ɛ/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈrobjɛ/

Noun

edit

robě n

  1. child
    Synonym: dietě

Declension

edit

Descendants

edit
  • Czech: robě

Further reading

edit