rozmístit

Czech

Etymology

From roz- +‎ místo +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozmiːscɪt]

Verb

rozmístit pf (imperfective rozmísťovat)

1. to distribute, to deploy
2. (reflexive with se) to deploy

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozmístit, rozmístiti	Active adjective	rozmístivší
Verbal noun	rozmístění	Passive adjective	rozmístěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozmístím	rozmístíme	—	rozmístěme, rozmisťme
2nd person	rozmístíš	rozmístíte	rozmísti, rozmisť	rozmístěte, rozmisťte
3rd person	rozmístí	rozmístí	—	—

The verb rozmístit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozmístil	rozmístili	rozmístěn	rozmístěni
masculine inanimate		rozmístily		rozmístěny
feminine	rozmístila		rozmístěna
neuter	rozmístilo	rozmístila	rozmístěno	rozmístěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozmístiv
feminine + neuter singular	—	rozmístivši
plural	—	rozmístivše

Related terms

• rozmístění n
• rozmístěný

 

Further reading

• “rozmístiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozmístiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozmístit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)