roztéct

Czech

Alternative forms

• roztéci

Etymology

From roz- +‎ téct.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrostɛːt͡st]

Verb

roztéct pf (imperfective roztékat)

1. to spill, to spread across
2. to melt away

Conjugation

Conjugation

Infinitive	roztéct, roztécti	Active adjective	roztečící, roztekoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozteču	roztečeme	—	roztečme
2nd person	roztečeš	roztečete	rozteč	roztečte
3rd person	rozteče	roztečou	—	—

The verb roztéct does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	roztekl	roztekli	roztečen	roztečeni
masculine inanimate		roztekly		roztečeny
feminine	roztekla		roztečena
neuter	rozteklo	roztekla	roztečeno	roztečena

Transgressives	present	past
masculine singular	rozteče, rozteka	—
feminine + neuter singular	roztečíc, roztekouc	—
plural	roztečíce, roztekouce	—

Related terms

• roztékající
• roztok

 

Further reading

• “roztécti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “roztécti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “roztéct”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)