soud

See also: souð

Antillean Creole

Etymology

From French sourd.

Adjective

soud

1. deaf

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech súd, from Proto-Slavic *sǫdъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯t]

• audio

  (file)

Noun

soud m inan

1. court (organ of justice)
2. judgment

Declension

Declension of soud (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	soud	soudy
genitive	soudu	soudů
dative	soudu	soudům
accusative	soud	soudy
vocative	soude	soudy
locative	soudě, soudu	soudech
instrumental	soudem	soudy

Related terms

• soudce
• soudit
• soudnictví
• soudní
• soudný

 

Further reading

• soud in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• soud in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• soud in Internetová jazyková příručka