soutěžit

Czech

Etymology

From sou- +‎ těžit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯cɛʒɪt]

Verb

soutěžit impf (perfective zasoutěžit)

1. to compete

   Soutěžili v běhu. ― They were competing in running.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	soutěžit, soutěžiti	Active adjective	soutěžící
Verbal noun	soutěžení	Passive adjective	soutěžený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	soutěžím	soutěžíme	—	soutěžme
2nd person	soutěžíš	soutěžíte	soutěž	soutěžte
3rd person	soutěží	soutěží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive soutěžit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	soutěžil	soutěžili	soutěžen	soutěženi
masculine inanimate		soutěžily		soutěženy
feminine	soutěžila		soutěžena
neuter	soutěžilo	soutěžila	soutěženo	soutěžena

Transgressives	present	past
masculine singular	soutěže	—
feminine + neuter singular	soutěžíc	—
plural	soutěžíce	—

Derived terms

• soutěžení n
• soutěživý
• soutěžící m

 

Related terms

• soutěž f
• těžit

 

Further reading

• soutěžiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• soutěžiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• soutěžit in Internetová jazyková příručka