zasoutěžit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zasoutěžit pf (imperfective soutěžit)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zasoutěžit, zasoutěžiti | Active adjective | zasoutěživší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zasoutěžení | Passive adjective | zasoutěžený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zasoutěžím | zasoutěžíme | — | zasoutěžme |
| 2nd person | zasoutěžíš | zasoutěžíte | zasoutěž | zasoutěžte |
| 3rd person | zasoutěží | zasoutěží | — | — |
| The verb zasoutěžit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zasoutěžil | zasoutěžili | zasoutěžen | zasoutěženi |
| masculine inanimate | zasoutěžily | zasoutěženy | ||
| feminine | zasoutěžila | zasoutěžena | ||
| neuter | zasoutěžilo | zasoutěžila | zasoutěženo | zasoutěžena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zasoutěživ |
| feminine + neuter singular | — | zasoutěživši |
| plural | — | zasoutěživše |
Related terms edit
- soutěž f
Further reading edit
- zasoutěžiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zasoutěžiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zasoutěžit in Internetová jazyková příručka